Jarov

Pohled na mapy staré Prahy od 1842 do 1938.
V roce 1842 v prostoru Jarova a Vackova žádnou stavbu nenalezneme. Nejbližší usedlost je Pražačka ze západní strany a z východní strany Hrdlořezy.
V roce 1909 vidíme počátek obydlování Vackova, kde stojí nějakých 10 domů.
Z mapy v roce 1924 je patrné jak sílí výstavba v prostorách starého Jarova, kde rostou vilkové domy, ale i prostší stavby pro dělníky. Obydlováno je i okolí hlavní ulice Českobrodská (Pozdější Poděbradova, následně Koněvova a dnešní Hartigova). Mezi lety 1909 a 1924 nám přibyla vodárna, která po úpravách slouží do dnešní doby..
V roce 1938 můžeme pozorovat rozrůstání Jarova směrem na jih a především výstavbu kolem dnešní Hartigovi ulice. K rozrůstající komunitě přibyla i jarovská škola, tenkrát pod názvem Obecná škola smíšená Praha XI. na Jarově.
ZDROJ: https://www.dveprahy.cz/

Stará zástavba na odstřel

V druhé polovině 70. let 20. století bylo rozhodnuto o demolici části starého Žižkova podél ulice Koněvova mezi ulicemi V Zahrádkách a Na Jarově. Jednalo se o stavby maximálně dvoupatrových domů z 19. století a vnitroblokem, kde se nacházely živnostenské dílny a jiné provizorní stavby. Celému bloku na rohu ulic Koněvova V Zahrádkách vévodila rohová Lékárna a vedle ní směrem k Základní škole Jarov prodejna Ovoce-zelenina, kam jsem jako malý kluk chodil pro třešně po 80 halířích za kilo. (Pro porovnání - pivo stálo 1.70 Kčs) Ze strany Koněvovi ulice čpěla hospoda U cikána, která byla hodně známá hlavně u karbaníků. V zahradní části restaurace se nacházel velký obdélníkový stůl pokrytý PVC. Zde se odehrávaly karetní hrátky a mnohdy i dohry fyzické při nekorektní hře nebo dokonce švindlu. V zahradě restaurace voněly kaštany, které sem tam na podzim spadly do jídla nebo nápoje. Jídlo bylo potřeba rychle sníst a pivo se přikrylo táckem, jako ochrana proti zbloudilému plodu košatého stromu.

Posuvníkem lze zesílit/odstranit názvy orientačních bodů. ZDROJ: https://dveprahy.cz/

Pohled na dřevěnou ohradu Sběrných surovin na rohu ulic Koněvova a K Chmelnici, které byla u dětí tak oblíbené. Po levé straně je dům s vchodem do mandlu. Mandl je stroj na žehlední velkého prádla. Po levé horní straně je patrný převyšující komín pařící peci keramického mistra Kutálka.
Později byl název K Chmelnici použit pro ulici souběžnou s ulicí Koněvova v prostoru jížní strany zahrady Zákadní školy Chmelnice. Zdroj: Archiv autora

Opodál vedla, dnes již neexistující ulice K Chmelnici, jako spojka mezi ulicemi Koněvova a Na Chmelnici. Přibližně uprostřed ulice z východní strany stál přízemní dům s výlohou v které vystavoval mistr Kutálek své keramické propagační a umělecké kousky. Keramiku vypaloval v peci umístěné přímo ve dvoře objektu. Pec nešlo přehlédnout, jelikož jí panoval cca 10 metrů vysoký komín. V okolí nepřehlédnutelný.
Na jednom rohu spodní části ulice k Chmelnici chodily ženský do mandlu a na druhém děti a důchodci do sběrných surovin si přivydělat nějakou tu kačku a sem tam vyhandlovat něco za něco. Těch skvostů, kterými sběrna disponovala, bylo prostě nepočítajíc. Každý si zde našel nějaké své kouzlo, které nutně potřebuje. Jednou přivezli s náklaďákem asi 100 lampových rádií z nějakého podniku, který je vyřezoval. Za 10 kg železa jsem jich měl doma 10. Z rádií byl rázem zesilovač na elektrickou kytaru, nebo přijímačka policejního vysílání. Muselo se to jenom umět. Někdy pomohl časopis Amatérské rádio, někdy zase starší kamarád z baráku. Čtyři rádia mi zbyly. Po opravě šly do světa a zase byla nějaká kačka na záliby a koníčky. Jako dítě, jsem tu sběrnu miloval.
Na rohu ulice Koněvova a Na Jarově byla stará restaurace U věžiček, která šla k zemi jako poslední. V restauraci se promítaly i filmy. Natěšených diváků se našlo vždy dolst. Kolem 70. let se zde provozovaly na krátkou dobu i chlapecké dílny pro Základní školu Jarov. Dílnám vévodila „bába Šípková“, jak ji kluci potají říkali. Nejednalo se o hanlivý název, ale reakci na její účes. Nosila takové rezavo-růžové vlasy. V dílnách si udržela autoritu a pořádek. Autoritu z důvodu svého umu, jelikož opravdu uměla vzít do ruky a použít jakékoliv nářadí a pořádek ráznou pravačkou.

Pár dobových fotografií před demolicí, demolice a po demolici staré zástavby.