Nákladové nádraží Žižkov

Jak to začalo

Nákladové nádraží Žižkov bylo postaveno mezi lety 1931 a 1936 jako součást širšího plánu na modernizaci pražského železničního uzlu. Plán zahrnoval postavit celkem tři obdobná nádraží v zájmu plynulého zásobování Prahy, což mělo být Nákladové nádraží Bubny, a Nákladové nádraží Smíchov. V tak velkém rozsahu bylo postaveno ale jenom to žižkovské.
Vzhledem k tomu, že i na mapách z roku 1920 je prostor nádraží ohraničen jako „budoucí Nákladové nádraží Žižkov“, je jisté, že se plánovalo již delší dobu.
Na mapě z roku 1920 a leteckém snímku z roku 1945 je vidět zábor půdy a hotové nádraží.



Start

Po levé straně pohled do prostor, kde se stavělo Nákladové nádraží Žižkov. Zdroj: Archiv MČ Praha 3

Zahájeno

Stavba byla zahájena v roce 1931 a provoz byl spuštěn 1. března 1936. Architektonický návrh budovy vytvořili Karel Caivas a Vladimír Weiss, zatímco celkovou koncepci nádraží navrhl Miroslav Chlumecký, který byl autorem Dispozičního plánu budoucích železničních úprav v Praze. Nádraží bylo navrženo jako hlavové, což znamená, že kolejiště mělo pět vjezdových a odjezdových kolejí, odkud se přes výtažnou kolej posunovalo do několika kolejových svazků k rampám a skladům.



Současnost

Nákladové nádraží Žižkov je považováno za největší dochovanou funkcionalistickou průmyslovou stavbu v Praze. Nachází se na adrese Jana Želivského 2200/2 a bylo vybudováno v roce 1936. Běžný provoz byl ukončen v roce 2002 a trať byla úředně zrušena k začátku roku 2016. V současnosti probíhá transformace území, která zahrnuje vznik nové městské čtvrti s bydlením pro přibližně 20 tisíc obyvatel. Historická budova nádraží byla zakoupena městem Praha v prosinci 2024 a plánuje se její přeměna na kulturně-společenské centrum, školní kampus a administrativní prostory. Součástí projektu je také nová tramvajová trať a série propojených parků a veřejných prostranství.

Start

ZDROJ: Archiv MČ Praha 3



Start

Dobový obrázek o tom, jak to byla namáhavá práce být uhlířem. Zdroj: Archiv J. Hrouda

Uhlobaroni (Uhlíři ze Žižkova)

Značná část nádraží sloužila jako uhelné sklady, z kterých byla zásobována značná část Prahy. Denně vyjížděli uhlíři s koňským spřežením a nákladními auty a rozváželi uhlí. Spřežení nejdříve naložit „černým zlatem“ a poté u zákazníka v putýnkách zase složit. Určitě nezáviděníhodná práce, ale na tu dobu se zde dalo vydělat z dýška od zákazníka, kterému se uhlí dopravilo až do nejzazšího sklepa, který mohl v domě být, nebo až do příručního skládku v pátém patře bez výtahu. Není asi od věci, že lize boxu do poloviny minulého století vévodil oddíl „Uhelné sklady Praha“.



Nejen uhlí

Uhlí se skladuje venku pod širým nebem na hromadách. K tomu není potřeba stavět speciální nádraží. Hlavním pokladem celého nádraží byly skladové budovy a systém pro manipulaci se zbožím. To je to, co z tohoto nádraží dělá technický skvost.
Hlavní budova nádraží byla ve tvaru písmene U a obsahovala administrativní část i dvě patrová skladiště. Mezi nimi se nacházela střední rampa s výtahy, které propojovaly obě skladiště. Severní skladiště sloužilo pro podání zboží na dráhu, zatímco jižní pro jeho výdej. Protože do Prahy se více zboží přiváželo než odváželo, jižní křídlo bylo delší.
Zboží se přiváželo vlakem, kde bylo překládáno na kryté rampy – na jedné straně u kolejí, na druhé straně pro automobily. Skladiště byla vybavena i pro strojní chlazení potravin, což umožňovalo skladování zboží citlivého na teplotu. Nákladové nádraží Žižkov hrálo významnou roli v zásobování města až do 90. let, kdy železniční nákladní doprava začala ustupovat jiným způsobům přepravy.

Start

Zdroj: neznámý (zaslal anonymně e-mailem)



Start

Foto: autor

Přivýdělek a zdroj dalších informací

Klukům ve věku kolem 13-15 let se zde poskytoval i jistý přivýdělek. Ruční vykládka vagónů byla spíše brigádnická činnost, než práce stálých zaměstnanců. Platilo se hodinově a za den hned na ruku. Je jasný, že děti pracovat nesměly a v současné době mám dojem, že také ne. Vychytávka byla v tom, že jako brigádník se přihlásil starší chlapík a my jsme mu s tím pomáhali. On dostal například 80,- Kčs a já s kámošem z toho 20,- Kčs (Kčs = korun Československých). To bylo tenkrát na 10 piv, takže pro nás to přivýdělek opravdu byl. Nejhorší byly už napytlované brambory po 50 kg. Tahali jsme to dva, a měli co dělat. Nejlepší byly lísky s ovocem. Lehoučký a sem tam i nějaké to sousto se našlo.
Detailnější historii a současnost nádraží lze dohledat například zde: www.spravazeleznic.cz - pár technických údajů, IPR Praha o NNŽ - informace o NNŽ od IPR (Institut projektování a rozvoje hl. m. Prahy), Urbanistická studie Nákladové nádraží Žižkov - podrobný dokument v PDF o dalším vývoji nádraží, Místo mého města - zdařilá sbírka fotografií a krátké povídání.


Pár soudobých fotografií autora ( 2016 - 2024)

Start

V roce 2020 bylo Nákladavoé nádraží Žižkov již bez kolejí.

Start

V roce 2024 byla příjezdová část značně zarostlá. V povzdálí schází další dominanta Žižkova - MTB (Mezinárodní telekomunikační budova)



Start

Po levé straně je vidět rampa pro nákladní dopravu. Uprostřed prostoray pro kontejnerovou dopravu.

Start

Vnitřní část objektu určená pro vykládku/nakládku zboží.



Start

Provizorní využití objektu jako kavárna a promítání filmů. (rok 2020)

Start

V té době velice sofistikovaná logistická část nádraží. Propojení obou stran nádraží v jednotlivých patrech s výtahovým systémem.



Start

Vnitřní část nádraží, kde se po stranách nachází rampy přímo u budov a v prostřední části další rampa pro manipulaci se zbožím pojezdovou technikou. Vnitřek "U" disponoval celkem šesti kolejovými tratěmi.

Start

Pohled na vnitřní část nádraží z průčelí jižní strany budovy.



Start

Propojení mezi budovami pro snadnější manipulaci se zbožím.

Start

Jedna z kolejí vnitřní části nádraží na které jsou patrné rozměry celého objektu.



Start

FOTO autor www.pepajs.cz

Start

Pohled na vnitřní část nádraží z východní části objektu.



Start

Celkový pohled na Nákladové nádraží Žižkov z východní části. Tři dominanty pohromadě. Věž, MTB a nádraží. Schází jenom Žižka.

Start

V některých zdrojích je uváděno, že do nádraží vede dvojkolejka. Do nádraží vede jenom jedna kole jako spojení se světem. Ta druhá cca po 200 metrach končila a byla do mírného svahu. Jedná se o šíbovací kolej. Celý vlak zajel do toho mírného svahu a poté vagon po vagonu spouštěl do nádraží. Nastavením vyhybek se posléze dostal vagon na své místo. S tátou jsem zde strávil řadu hodin. Pro kluka velice zajímavá věc.